Vyšší princip

Oceňovaný český film se strhujícími hereckými výkony natočil Jiří Krejčík podle povídky Jana Drdy ze sbírky Němá barikáda. Slavné české okupační drama o zradě, kolaboraci a především o morální odpovědnosti jednotlivce, se odehrává v roku 1942 na malém městě v době začínající heydrichiády. Sledujeme osud tří nevinných maturantů, kteří se stanou obětí msty. Za nevinný žertík karikování portrétu Reinharda Heydricha, zavražděného zastupujícího říšského protektora, jsou po udání spolužákem popraveni tři studenti maturitního ročníku. Starý profesor latiny projeví veřejně nesouhlas s tímto nelidským činem a musí také nést následky, když pronese klíčovou větu: „Z vyššího principu mravního není vražda na tyranu zločinem.“ Červen roku 1942. Na následky atentátu umírá zastupující říšský protektor Heydrich a v protektorátu Čechy a Morava vypukl nacistický teror. Studenti oktávy maloměstského gymnázia politice nevěnují pozornost, daleko důležitější jsou pro ně maturitní písemky. Oktaván Ryšánek přimaluje na Heydrichovu fotografii kníry, spolužáci se smějí, Havelka je však varuje před provokováním a zmačkané noviny vyhodí. Jana Skálová požádá svého nadaného spolužáka Ryšánka o pomoc při doučování latiny a mezi mladými lidmi se rodí křehká láska. Syn místního kolaboranta Zajíček není pro špatný prospěch připuštěn k maturitě. Ze msty udá tři své spolužáky Ryšánka, Havelku a Moučku na gestapu a přiloží pomalované noviny. Třídní profesor oktávy Málek je starý muž, žijící ve světě antických klasiků. Zatčení tří studentů jím však otřese a profesor za ně statečně intervenuje u místního velitele gestapa. Přes nacistovy sliby jsou chlapci pro „schvalování atentátu“ popraveni. Učitel má čin studentů odsoudit, místo toho před celou třídou nazve jejich popravu vraždou. Režiséra Jiřího Krejčíka povídka zaujala již v roce 1945, kdy byla publikována v novinách. Její filmový tvar prošel řadou variant. Až teprve ve spolupráci s autorem povídky se podařilo vytvořit scénář, jehož realizací vzniklo strhující filmové drama, které dodnes patří k tomu nejlepšímu, co bylo v 60. letech u nás natočeno. Díky skvěle vystavěnému příběhu a hereckým výkonům je film dodnes jedním z nejpopulárnějších českých titulů vyrovnávající se s nacismem.

Československé válečné drama (1960). 101 min.

Hrají: F. Smolík, J. Brejchová, I. Mistrík, J. Šmíd, A. Postler st., P. Kostka, R. Lukavský, V. Lohniský, M. Lukášová a další.
Režie: Jiří Krejčík